Whistleblowing pomůže firmě ušetřit a zlepšit firemní kulturu

Ochrana oznamovatelů protiprávních jednání je zatím právně ošetřena pouze u zaměstnanců státní správy. To se ale pravděpodobně brzy změní a bude se s ní muset seznámit i většina společností na trhu. Přichází totiž nová legislativa, která ze zavedení whistleblowingu ve firmách dělá povinnost. Co to v praxi znamená a jaké nejčastější prohřešky zaměstnanci nahlašují? To a více se dozvíte v článku.

Anglický termín whistleblowing, tedy doslova hvízdání na píšťalku, znamená v praxi upozornění na nějakou nekalou aktivitu. Spojený máme tento pojem zejména se jmény, jako je Edward Snowden, nebo v našem kontextu Libor Michálek, nyní se ale s tímto pojmem díky směrnici EU 2019/1937 z konce roku 2019 budeme pravděpodobně setkávat častěji. Členské státy mají povinnost implementovat směrnici do vlastních legislativ a Česká republika už se do toho pustila. Návrh zákona o ochraně oznamovatelů tak je aktuálně v prvním čtení.

    „Jeho navrhovaná účinnost je stanovena od 17. prosince letošního roku, na projednávání před podzimními sněmovními volbami tedy mnoho času nezbývá. Ze zkušenosti ale můžeme říct, že podobné zákony většinou bývají schváleny včas,“ říká Barbora Suchá, advokátka z EY Law.

Pro společnosti to bude znamenat povinnost zavést vnitřní oznamovací systém a plnit i další povinnosti podle zákona a evropské směrnice už od 31. března 2022.