Češi a slovenština

Slováky odjakživa považujeme za své bratry. Přestože už nějaký ten pátek nejsme jedna země, stále jsou to naši blízcí sousedé, mnoho z nich k nám navíc jezdí i nadále studovat či pracovat. A my k nim na dovolenou. Dává to vlastně smysl, vždyť naše jazyky jsou si podobné, skoro jako by to byl jazyk jeden!

Naprostá většina z nás navíc žije v domnění, že slovenštinu ovládá naprosto skvěle. Pak člověk nastoupí do nové práce, potká tam pár Slováků… a zjistí, že jim rozumí snad ještě méně než ukrajinské skupince. Jak se to mohlo stát? Je to záležitost jedince, či společnosti? Bude to horší? A dá se s tím něco dělat?

Neumím slovensky jen já?

Československo nefiguruje jako jedna země už víc než čtvrt století, a přestože jazyky samy o sobě se příliš nezměnily, jejich užívání na území obou států ano.

My v České republice už zkrátka nejsme vystavování pravidelnému kontaktu se slovenštinou, vzdálili jsme se jí do takové míry, že řada slovenských pořadů je dabována do češtiny, stejně jako se do češtiny překládá i nespočet českých titulů. Věděli jste třeba, že slovenština u nás patří mezi pět nejpřekládanějších jazyků?

Pokud tedy máte problém slovenštině porozumět, pak nevěste hlavu, není to pouze ve vás, odklon od slovenštiny je celorepublikovým trendem.

Skutečnost je to ale poměrně smutná, zejména vezmeme-li v úvahu, že na Slovensku takový problém s češtinou nemají – tam běžně čtou i do češtiny přeloženou cizí literaturu a koukají na filmy s českým dabingem.