Negativní důsledky moderních komunikačních prostředků

Je mi přes 50 let. Vyrostl jsem na jedné obrazovce – televizi, která měla dva české a dva polské programy. Na prahu dospělosti jsem se seznámil s počítačem. Pak přišly mobily, navigace, před pár lety přibyly tablety.

Stále mám u sebe několik obrazovek a stále na mne něco elektrického zvoní, pípá, hraje, a dokonce mluví. Například v autě. V mém prvním autě před 25 lety byly tři malé ciferníky, rádio a několik tlačítek. V nynějším, dva roky starém autě, už jsou ciferníky čtyři a tlačítek je tolik, že u poloviny ani nevím, na co jsou. K tomu přibyly dvě obrazovky – před řidičem a uprostřed na panelu. Kromě měnících se obrázků to na mne furt mluví. Dokonce mám v autě připojení k internetu a možnost pouštět filmy.

Letos uplynulo 23 let od chvíle, kdy se na trhu objevil legendární telefon Nokia 5110. Tehdy se poprvé v mobilu objevila zábavná hra na krácení času – Had. A dnes?

???

Dnes se z her v mobilních telefonech stal celý průmyslový obor. To vše se stalo za jednu generaci. To je ale z evolučního hlediska jen maličký historický úsek, proto ještě nejsem „správně připravený“ na pípání a vyzvánění. Jako mnoho jiných lidí i já mám někdy potíže se v tom orientovat.