Proč nás lockdown psychicky ničí více, než by měl?

Lidstvo jako celek přežilo díky schopným jedincům a jejich přizpůsobivosti a organizovanosti. Ovšem mnohé lidi problémy dané doby vždy semlely, pokud se jim neuměli přizpůsobit. My dnes žijeme v nejlepší epoše vývoje lidstva. Většinu našich vymožeností dříve neměli ani králové. Jenže lidé se umí utrápit i sami. Stačí jim jejich představy, úzkosti, deprese a sledování médií.

Ze svého pozorování situace spojené s pandemií koronaviru jsem učinil několik důležitých závěrů.

Jak se z odměny stal průšvih, a proč nám nyní chybí i to, co nám dříve tolik vadilo?

Home office byl vždy benefitem a výsadou jen vyvolených. Byl nadstandardní, většinou nepravidelný a zaměstnanci velmi kladně vnímaný. Najednou se práce doma stala povinností… a postoj většiny lidí se změnil. Negativně. Z nadstandardu se stala norma a z nepravidelnosti nudná rutina. Radost ze svobody se změnila ve stres, protože musíme být doma mnohem více, než chceme.

A co samostatnost? Dříve nám vadila přílišná kontrola a chtěli jsme od nadřízených více autonomie… Když ji nyní máme spoustu, toužíme po osobním styku s nadřízenými.

Vadilo nám pracovní a myšlenkové přetížení. Díky lockdownu jsme zvolnili a naopak se trápíme nevytížením kapacity svého mozku, své energie.