Pocity jsou v našem pracovním světě tabu. Ale tam, kde nemohou být žádné pocity, není prostor pro spory. A to je ztráta: dobré argumenty posilují soudržnost a pomáhají nám zaostřit na naše cíle a pracovní výkony.

Pochvalami a vstřícností se většinou nešetří

V ideálním pracovním světě je vše skvělé. Kolegové se hned zrána s úsměvem zdraví a objímají a stejně tak při odchodu domů. Všichni se vzájemně chválí a říkají si, co se jim vzájemně na sobě líbí.

Když jeden druhého kritizuje, není to bráno jako negativní kritika, ale jako zpětná vazba, která může dotyčnému pomoci pochopit své nedostatky, v závislosti na tom, jak se jeví pro osobní rozvoj.

Pokud někdo udělá chybu, nikdo na něj nekřičí a to ani žádný šéf. A to nejen proto, že se mnoho nových organizací stále více pokouší zrušit manažerskou pozici, ale také proto, že se dá bez křiku obejít a není to vhodná metoda řízení kolektivu.

Proč se vůbec hádáme?

Spor vzniká z rozdílů. Dva lidé nebo skupiny chtějí různé věci. Nyní je možné rozeznat vzájemné rozdíly bez sporu. Kolega A dává přednost kávě, kolega B chce čaj. Pojďme jen dát kávovar a konvici do kancelářské kuchyně, žádný problém. Různé zájmy nevedou ke sporu. Stává se to pouze tehdy, když se zájmy skutečně dostanou do společného cíle obou.

Slovo konflikt pochází z latiny a znamená střet nebo hádka. Konflikt bývá nevyhnutelný, pokud existují vzájemně nekonzistentní cíle, tj. pokud dosažení jednoho cíle brání dosažení druhého. Takže pokud je v kuchyni pouze prostor pro kávovar nebo konvici, vypadají věci jinak. Pokud pozice jednoho člověka zpochybňují pozice druhého, dojde ke kolizi. Mírové soužití pak není možné.

Budeme-li spolupracovat a budeme-li trochu srdeční, budou střety nevyhnutelné. Můžeme zabránit mnoha vedlejším škodám tím, že se budeme produktivně hádat - to dokonce posiluje naši spolupráci a vztahy. Politologové, sociologové a filozofové předpokládají, že produktivní spory posilují soudržnost a mají dlouhodobý integrační účinek. Ale jedna věc je také jistá: lidé a organizace se mohou hádat. Co odlišuje špatný spor od dobrého?