Koronavirus zapůsobil v oblasti profesního vzdělávání jako urychlovač změn, na které většina dodavatelů není připravena

Druhotný efekt toho, co právě sledujeme v médiích a pociťujeme na vlastní kůži ve spojení s fenoménem zvaným „Koronavirová krize“ je příchod digitální revoluce v přímém přenosu.

A pokud si někdo v oblasti řízení lidských zdrojů myslí, že je to pouhý „výstřel z Aurory“, a že se vše brzy vrátí do starých kolejí, může se velmi snadno za pár let ocitnout v gulagu svých utkvělých představ. Na českém trhu totiž stále převládá pocit, že „osobní kontakt“ vyřeší vše a to jak v oblasti náboru či firemního vzdělávání.

V řadě ostatních odvětví se přechází na automatizované technologie a využití internetu v propojení na výrobu, obchod či komunikaci se zákazníkem naprosto plynule, ale HR je přeci práce s lidmi a ty nelze nahradit obrázky na obrazovce laptopu či tabletu. Nebo snad lze?

Když nemusíme, tak nemůžeme…

Stav mysli české HR komunity před příchodem koronaviru pěkně charakterizuje situace, jíž jsem byl přímým účastníkem.

Na konferenci věnované digitalizaci oblasti HR, kde se personální manažeři a specialisté spolu s dodavateli několik hodin utvrzovali o nutnosti zavádění digitalizace v personálních procesech, byl účastníkům místo papírového dotazníku zpětné vazby odeslán odkaz na vyplnění krátkého online formuláře. Procento vyplněných formulářů pokleslo z průměrných 70% u papírových dotazníků na cca. 20% u dotazníku elektronického…